VŠECHNO TO ZAČALO NA VESNICI
Vyrostla jsem v zemědělské rodině na Vysočině jako nejmladší ze čtyř dcer. Díky tomu jsem měla prostor věci dělat po svém, hledat si svou cestu životem, která byla někdy pořádně klikatá. I proto jsem šla na učňák a pár let strávila jako vychovatelka v Domově dětí a mládeže. Potřebovala jsem se najít. Teprve potom jsem se pustila do studia politologie na Masarykově univerzitě.
JÁ A POLITIKA
U nás doma se vždycky mluvilo o politice otevřeně. Částečně i díky perzekuci, kterou moje rodina za komunismu zažívala. Politika byla každodenní součástí života, asi i proto jsem do ní jako čerstvě dospělá tak přirozeně “vplula”.
Za těch skoro 30 let jsem prošla všemi jejími patry – vařila jsem kafe na vesnických schůzích, radila Petrovi Pithartovi, předsedovi Senátu v evropské agendě, působila v poradních sborech ministrů a premiéra, pracovala jako radní Brna-střed.
A poslední tři roky v Poslanecké sněmovně posouvám o něco dál témata rodin, dětí a pečujících.
JAK PRACUJI
Nebojím se pojmenovávat problémy a postavit se na stranu slabších. I když mi to nepřinese politické body a sympatie davů.
Jestli jsem se ale něco v politice naučila, tak to, že spoluprací toho pro dobro konkrétní věci dosáhnu daleko více. Aktivně síťuji a propojuji ty správné lidi a organizace.
Za roky v politice mám v malíku všechny procesy a přesně vím, kde a v jaké chvíli můžu zasáhnout do schvalování zákona a reálně zlepšovat podmínky pro život rodičů i pečujících. Tuhle dovednost chci zúročit od prvního dne právě v Senátu.
